Dívka zla 1.- Počátek

18. června 2011 v 21:18 | Cristina H. |  Dívka zla
Dívka zla- počátek
,,Nedělej to!" ozve se za mnou. Otočím hlavu k tomu hlasu. Stojí tam. Zase se na mě dívá odsuzujicíma očima plnýma strachu a nenávisti.
,,Pusť ji!" přikáže mi. Podívám se na malou dívku co držím ve svých silných pažích. Začnu se smát.

,,Myslíš že tě poslechnu?!" podívám se zpět na ni. Po tvářích se jí začnou koulit kapky slaných slz. Všude kolem je cítit napětí a strach. Dívka v mé náručí pláče.
,,Prosím nech ji být udělám cokoli." znova se začnu smát. Podívám se na tu dívku. Její zlaté vlásky jsou špinavé od hlíny i šaty má špinavé a otrhané z toho jak se snažila přede mnou utéct.
,,Co mi ty můžeš dát? Mě?!" vrhnu na ni nenávistný pohled. Stojí tam a celá se třese její strach mi dává sílu. Ušklíbnu se a zakousnu se malé dívce do krční tepny.....
,,Nee" zakřičím a probudím se. Posadím se na postel a kouknu na hodiny. 3:40. Vstanu z postele a jdu do k umyvadlu. Obličej si opláchnu studenou vodou a zírám na osobu v zrcadle.
,,Tohle nejsem já. Nemůžu být." povzdychnu si. Zase se dostávám do stavu kdy se sama sobě příčím. Nesnáším se od kořínků vlasů až po prsty na nohou. Dojdu zpět do pokoje a sednu si do malého křesla u okna. Přemýšlím nad sebou a nad zítřejší vlastně dnešním dnem. Slunce pomalu vychází a na obzoru kreslí žlutou a červenou zvláštní obrazce. Kolem 5 hodiny se po chodbě pode mnou začnou courat lidi. Cítím jak začínám hořet v krku mě nepříjemně pálí a u vnitř mě je oheň. Rychle jdu ke skříni a obleču se. Nechci teď na nikoho narazit tak vylezu oknem. Bydlím v posledním poschodí a okno mám směrem k lesu. Podívám se jestli nikdo nestojí na zahradě a skočím. Dopadnu na nohy a mírně se zhoupnu. Přesně jako kočka. Usměji se a rozběhnu se k lesu.
Les už je celý vzhůru. Vysoko v korunách smrků zakráká vrána. Všude kolem mě je život. Veverka si skáče ze stromu na strom, ale mě nezajímají veverky ani ptáci. Zajímá mě zvuk a pach jelena asi kilometr ode mě. Rozeběhnu se jeho směrem a za chvíli stojím schovaná za křovím. Doufala jsem, že to bude jelen, ale je to jen srnec. V klidu se pase na malé lesní louce a netuší, že 5 metrů od něj se skrývá lovec. Pálení v krku se zhoršuje ,už nemůžu skoro polikat. Stejně jako šelma se vyřítím po bez braném srnci a zakousnu se mu do tepny. Saji jeho krev a ze srnce pomalu vyprchává život. Ze začátku se cukal, ale když zjistil že se z mích silných paží nevymaní vzdal to. Otřu si ústa a rozhlédnu se po louce. Nad hlavou uslyším mávání křídel. Vrána kterou jsem viděla na tom stromě krouží na mrtvím tělem srnce. Na konci louky vykukuje liška.
,,Jen pojďte" pomyslím si a rychle se rozeběhnu zpátky k penzionku. Vrátím se stejnou cestou, jako jsem přišla. Paní Rossová mě nechala celé podkroví za směšné peníze. Posadím se do křesla. Na malém dřevěném stolku stojí fotka mích rodičů. Je už hodně stará, je to spíš takový dobový portrét. 1897 bije do očí. Bože už je mi 113 let, ale na tento věk vypadám ještě dost dobře. Položím rámeček zpátky na stolek a jdu se obléct do školy. Venku není zima ale ani teplo. Obleču si černé rifle bílé volnější tričko s výstřihem a na to si hodím černou koženou bundu. Své hnědé vlasy si rozčešu a nechám si je volně nakonec oči obtáhnu černou tužkou. Vezmu si tašku přes rameno a odcházím.
,,Dobré ráno slečno Rossová."pozdravím a usměju se.
,,Dobré Christino" oplatí mi úsměv a já pokračuji ve své cestě. Nasednu do svého černého volva C70 a vyrazím ke zdejší střední škole.
Na parkovišti vzbudím menší rozruch. Nevěděla jsem, že budu jediná, kdo bude mít takové auto. Nasadím si brýle, zhluboka se nadechnu a vystoupím z auta. Jdu rovnou do ředitelny. Pár kluků na mě volalo, ale já jsem se snažila soustředit jen na to, abych došla do školy a nikomu neublížila. Na školní chodbě je velice rušno. Se slovem s dovolením se snažím co nejrychleji dojít k ředitelně. Po pár minutách stojím před dveřmi ředitele George Ronalda. Zaklepu, a když se ozve vstupte, chytnu kliku a vejdu.
,, Dobrý den jsem Christina Galtonová" ředitel se usměje a podá mi ruku.
,,Velice mě těší Christino jsme velice rádi, že budete navštěvovat naší školu. Všechny vaše dokumenty jsou naprosto v pořádku... teda až na vyšetření od lékaře." podívá se na mě zpoza brýlí.
,,Opravdu ale to si nemyslím" podívám se mu do očí, ,,Všechno je naprosto v pořádku nic nechybí" ředitel zamrká a znovu se na všechno podívá.
,,Nic nechybí." usměje se a já také, ,,Tady máte učební plánek a kdybyste cokoli potřebovala náš učitelský sbor vám ve všem pomůže." vstanu a s děkuji odcházím.
,,Sakra!" zanadávám si, když za sebou zavřu dveře od ředitelny. Něco jsem si slíbila. Chodba se zaplnila ještě víc a hluk je nesnesitelný. Kouknu se, co mám první hodinu. Dějiny třída A 24. Super a kde ji mám jako najít. Začíná se ve mně hromadit hněv.
,,Promiň." strčí do mě dívka a všechno co má v rukách ji popadá na zem. Skloní svoji červenou hlavu a začne si všechno sbírat. Skloním se za ní a pomohu jí.
,,Díky, ale to nemusíš." usměje se. Podívá se na mě a na chvíli se zarazí. Zamrká a kouká na mě.
,,V pohodě." usměju se a ona znejistí. V ruce drží učebnici dějepisu.
,,Máš teď dějiny?" ukážu na učebnici. Přikývne. Má rozšířené zorničky a je nervózní.
,,Jsem tu nová nemohla bych jít s tebou abych věděla kde to je." opět jen přikývne ,,Jmenuji se Christina a nemusíš být nervózní já tě neukousnu." usměju se nad tím, co jsem řekla. Dívenka se uvolní a také se usměje.
,,Promiň... Jsem Alexa ale všichni mi říkají Lexi." usměje se a nervozita je pryč.
,,Proč si byla proboha nervozní?" zeptám se Lexi.
,,Proč? Podívej se na sebe vypadáš jako nějaká řecká bohyně." začnu se smát pomalu dojdeme až k učebně dějin. U tabule stojí blonďatá dívka a čeká, až se všichni posadí. Sednu si vedle Lexi a zadívám se na tu dívku.
,,Ředitel Ronald mě poprosil, abych vám řekla pár informací do nového školního roku." působí velice sebevědomě ,,Za pár dní, v pátek, bude pořádán malý uvítací ples. Do letošního roku k nám nastoupila nová žákyně ,myslím, že je zrovna tady. Měla by se jmenovat..." podívá se po papírů.
,,Christina Galtonová." řeknu nahlas. Zvedne svoji blonďatou hlavu a koukne se po třídě.
,,Ano Christina Galtonová." usměje se a dál pokračuje. ,,Chci, aby se alespoň pár žáků zúčastnilo. Hlavně lidi co jsou ve školní radě nebo v jiných organizací. Budou to body navrch. To mě připomíná, že se bude volit i nová královna školy a několik nových lidí do rady. Na chodbách jsou krabice a lístky na které můžete psát jména nové královny." usměje se a hledá něco v papíru. ,,Dále jsou tu i nepříjemné věci."podívá se po třídě káravým pohledem. ,,Minulí rok bylo vyloučeno pár studentů za užívání drog ve škole. Pan ředitel by byl rád, kdyby se tato situace neopakovala. A to je myslím všechno. Jak víte jsem v radě, a kdyby jste cokoli potřebovali, stačí říci." usměje se a sedne si hned přede mě. Zazvoní a mně se málem rozletí hlava. Budu si muset zvykat.
,,Dobrý den."do třídy vstoupí muž a na stůl si položí hromadu papírů, knih a všeho možného. Rozhlédne se po třídě a zůstane vyset pohledem na mě.
,,Ty jsi ta nová studentka?" zeptá se udýchaně.
,,Ano" odpovím mu. Děsně páchne potem a srdce mu bije jako o závod.
,,A jméno?!" zeptá se až příliš nahlas.
,,Christina Galtonová." odpovím mu klidně. Zapíše si mě do notesu.
,,Takže rozdejte si tyto papíry." podá je dívce v přední lavici. ,,Je na nich povinná četba. Alespoň dvě ty knihy přečtete a napíše stručně jejich obsah. Přednesete ho pak před celou třídou a známka co za něj dostanete bude rozhodovat, jak dopadnete." odkašle si a posadí se. Mezi tím dívka rozdá všechny papíry. Podívám se co tam je. Klasika... Hamlet, Romeo a Julie a spousta dalších starých knih. Nejméně polovinu jsem četla, takže práci mám splněnou. Zbytek hodiny učitel mluví o historii Mystic Town.
,,V roce 1899 se z původního Wonder Town stalo všem známé Mystic Town. Bylo to proto, že z nevysvětlitelných důvodů začalo hořet ve zdejším původním kostele. Ten co stojí dnes je nově postavený. Polovina města vyhořela a s nimi i někteří obyvatelé. Nikdo nechtěl aby město mělo stejný název a jelikož nikdo nevěděl, jak požár vzniknul dali svému novému městu jméno Mystic town. Původní zakladatelé mají své potomky i dnes například strarosta Lockwood nebo doktor Knapp. Zajistil jsem exkurzi do místního malého muzea. kde se koná výstava k založení Mystic Town. Zítra se tam místo vyučování vypravíme." jen co dopoví větu rozdrnčí se zvonek. Posbírám si svoje poznámky a chci odejít, když v tom se na mě otočí ta blondýnka.
,,Ahoj jsem Rebeca. Vidím že ještě nemáš žádné učebnice tak pojď se mnou a já ti všechny dám." usmívá se mezitím co vstává a vede mě sebou někam do zadní části školy.
,,Počkej někde na mě jinak jsem ztracená." zavolám na Lexi a jdu za Rebecou.
,,V naší škole se ti bude líbit jsou tu i docela pěkní kluci. Holky jsou sice trochu namyšlené ale některé jako třeba já jsou v pohodě." vytáhne klíče a odemče sklad učebnic.
,,Tady máš všechny učebnice měl ti je dát profesor Smith, ale nedal no to je celej on." Podá mi hromadu učebnic a dá si ruce v bok. Sjede mě od shora dolů.
,,A kde vlastně bydlíš." zamče. Vydáme se pomalu chodbou. Ta její osobnost mě docela štve. Je hodně ukecaná a nevím, ale nějak mi nesedí.
,,No, v tom malém penzionku u paní Rossové." odpovím ji. Modlím se, aby jsem co nejdříve viděla Lexi.
,,Aha tam je docela klid ne?!" podívá se na mě. Má neuvěřitelně modré oči. Jako jedna dívka... Pane bože i ta podoba je částečně stejná. Chování, ústa, oči, postava, chůze a ještě něco by se určitě našlo. Drew Harrinsová.... Před očima se mi objeví její obličej.
,,Ty Rebeco jaké máš vlastně příjmení. Je to hloupé ale víš co." usměju a doufám že mě nebude mít za nějakou psychopatku.
,,Harrinsová ale říkej mi klidně Becy." usměje se a začne něco hledat v kabelce. Vytáhne malý papírek a na něm nějaké číslo. Bylo mi to jasné ta podoba je úžasná.
,,Chris kdyby si něco potřebovala jako doučování, módní poradenství ,ale to ty jak vidím nepotřebuješ, stačí mi zavolat." podá mi lísteček a odchází kamsi pryč. Uvidím netrpělivě postávají Lexi kousek ode mě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama